... Profily postav naleznete ZDE

... Vysvětlivky k příběhu píši do tohoto článku.

... Příběhy PzM najdete i na sociální síti Wattpad.



__________________________________________________________________________________________________________________________

PZM : Kde jsou?

17. listopadu 2010 v 11:36 | Besi |  1. Část
Fotky postav : tady
Seznámení s Postavami : tady
1. díl pejsků z Mazlova tady
2. díl pejsků z Mazlova tady
3. díl pejsků z Mazlova tady
4. díl pejsků z Mazlova tady
5. díl pejsků z Mazlova tady
6. díl pejsků z Mazlova tady

Kde jsou?


Zeptal se Black a podrbal se za uchem. Sandy sklonil hlavu. "Je to moje vina" všichni jednohlasně vyhrkli "Coooo?" Sandy dodal "Když jsem bojoval s tím Treatym… Oni… Asi je… eee… museli je….. odnést" Najednou přiběhla Tara. Z krku jí stále tekla krev a kňučela. "Co se děje Taro, kde máš sourozence?" zeptal se Buck a Tara si odfrkla "Nejsem nějakej hlídací pes - cituji : hledej Azorku, kde máš kostičku?" pak se podívala na Ritu, přitulila se k ní a posmutněla "Vlci je týraj!" "NE" vykřikla Rita a rozběhla se někam "je to beznadějné," vykřikla Tara "Neznáte cestu a navíc - oni se už nevrátí… Rita odhodlaně zvedla hlavu. "Možná jsem terč útočníku, ale ještě nejsem taková padavka, abych nedokázala zachránit své vlastní děti!" Pak zvedla hlavu, nasála vzduch a dodala : "Tudy"

Když jsme došli do vlčího tábora, a když Rita uviděla, že její štěňata vážně týraj, vešla do ní zlost. "Vemte si mě, vy padavky! Né má štěňata! Mě!" Vlci se k Ritě rozběhli a chňapli jí. Ta se lekla a vykvikla. Všichni jsme sledovali zápas s otevřenou pusou. "Rito!" vykřikl Buck a rozběhl se k vlkům. Odrazil od Rity několik vlků. "Udělám to pro tvá štěňata, Rito, stejně jsem už starej pes…" zašeptal a vyrazil. Rita na něj houkla "To nesmíš, Bucku!" Buck prudce zabrzdil. Otočil se na Ritu, vrhl na ní svůj úchvatný pohled a smutně řekl "Musím"
"Bucku!" vykřikla Rita, ale Buck dělal, že jí neslyší. Odrážel jednoho vlka za druhým. Z tlapky, hlavy i z boku mu tykly pramínky krve. Na jednu z tlapek kulhal. Když všichni vlci utekli, došel pro štěňata. Ta za chvíli přiběhla. Buck byl zmožený. Krev mu nyní tekla odkud mohla a v ranách měl prach od válení se na zemi. Udělal dva kroky a pak se mu podlomily nohy. "Bucku, ne!" zařvala Rita a rozběhla se za Buckem. Black se ke mně naklonil a řekl : "Dlužíš mi dvě kosti, já ti hned říkal že Rita ho žere" Rita doběhla k Buckovi. Zhluboka dýchal, třásl se a ležel v louži krve. "Bucku… Já tě…" Buck zvedl oči "Ne Rito. Ty za to nemůžeš," Rita chtěla něco říct, ale Buck pokračoval. "Něco ti řeknu Rito. Život je nekonečné bludiště, ze kterého si musíš najít cestu. Někde jsou překážky a někde se rozdvojuje. Je jen na tobě, jakou cestou se vydáš… Já si zvolil tu špatnou…." Rita začínala panikařit… "Bucku, kam míříš?" Buck si vzdychl "Umírám Rito. Né jako ty, když tě napadl medvěd, cítil jsem, že přežiješ. Teď je mi to jasné. Rito… Umírám…" mluvil vysíleným tónem hlasu. Pak si položil hlavu. "Bucku, to mi nesmíš…" Buck zvedl tlapku a zašeptal : "Rito, od chvíle kdy jsem tě potkal, od útlého štěněčího věku až do teď, celý svůj život, od kraje toho bludiště jsem tě…" Buck se odmlčel. "Co Bucku? Co jsi mě?" Ptala se Rita. Pak jí došlo, že Buck se odmlčel, protože musel. Před jejíma očima Buck usnul. Navždy. Přiložila ucho ke stále krvácejícímu boku. "Je mrtvý…" Zašeptala. Pak si lehla na Buckovo teplé tělo. Nespala. Pozorovala hvězdy. O půlnoci vstala a zavyla. Nešlo jí to tak jako Buckovi, ale vyla krásně. Vyla teskně a krásně. Né namyšleně, jako vyjí vlci. Do svých písní, stejně jako Buck vkládala něco, co vlci neznají. Smutek….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama