... Profily postav naleznete ZDE

... Vysvětlivky k příběhu píši do tohoto článku.

... Příběhy PzM najdete i na sociální síti Wattpad.



__________________________________________________________________________________________________________________________

PzM - New home =)

25. listopadu 2010 v 19:01 | Rita |  1. Část
Fotky postav : tady
Seznámení s Postavami : tady
1. díl pejsků z Mazlova tady
2. díl pejsků z Mazlova tady
3. díl pejsků z Mazlova tady
4. díl pejsků z Mazlova tady
5. díl pejsků z Mazlova tady
6. díl pejsků z Mazlova tady
7. díl pejsků z Mazlova tady
8. díl pejsků z Mazlova tady
9. díl pejsků z Mazlova tady
10. díl pejsků z Mazlova tady
11. díl pejsků z Mazlova tady
12. díl pejsků z Mazlova tady

Nový domov :

"Je s námi konec! Zašeptala Sára a já dodala "Kdyby tady jen byl Sandy…" dveře dodávky se otevřeli a lidé nás začali cpát do nových kotců. Mě dali spolu s Buckem, Besi a Britu vedle mě a ostatní dali naproti. Z druhé strany vedle mě byl voříšek. Byl to kříženec každým chloupkem a ležel na břiše a stále si něco říkal. Otočila jsem se na něj. "Kdo jsi?" "Jsem Candy," odpověděl. "Je mi 7 let a v tomto útulku jsem 4 roky" pohlédla jsem na jeho vyhublé břicho. "Tady nedávají psům moc nažrat, co?" zeptala jsem se a sklopila hlavu…

Druhý den ráno jsem se probudila veterinář zrovna přicházel k mému kotci. Otevřel dveře a prohlídl si mě. Pak mi vzal Bucka, Britu a Besi a odešel. Slyšela jsem kvíknutí z ordinace. "Očkuje je…" řekl Candy. Veterinář přišel a položil do kotce vedle mě Britu a Besi. Zavrčela jsem. Otočil se a pohlédl na mě. "Je mi to líto… řekl a sklonil hlavu. Otevřel dveře mého kotce a pohladil mě po hlavě. "Psinka…" zašeptal a pohlédl mi do očí. "Je mi to líto…" zašeptal a zvedl se. Beze slova odešel do své ordinace a já zavyla. "Neeeee! Neeeeee! Proč je na mě život tak krutý? Proč museli Bucka vlci odnést?! Néééé!!!" Pohleděla jsem do dálky. V dálce stál Buck. Starší a v tlamě držel mladšího. Srst mu vlála ve větru. "Bucku! Ty nesmíš…" Buck se otočil a rozplynul se. "..odejít…" dořekla jsem ironicky a posadila se na zadek. "Chjo…" řekla jsem si a pak mě napadla nemožná věc. "Co když mi není souzeno mít někoho, kdo je podobný Buckovi?" Z přemýšlení mě vyrušily kroky. Podívala jsem se a zpoza rohu vycházeli lidé. "Páníčci jsou tady!!!" kňučela štěňata a já jen naklonila hlavu na stranu.

Obcházel si kotce a rozhlížel se. Přišel až ke mně a zahleděl se mi do očí. Mým mozkem projela vlna vzpomínek. /pach matčina bříška, pach sourozenců, pach majitele!/ člověk stále koukal do mých očí, jakoby hleděl skrze mě. Vzpomínky pokračovaly. /pach nového majitele, pach strachu z nového majitele, pach vánočního cukroví, pach…/ "Páníčku!" vykřikla jsem a vrhla jsem se na mříže. "Rito!" vyhrkl překvapeně majitel. Pak řekl větu, kterou znají všichni psi z útulku, kteří našli domov : "Tuhle chci!" ´útulkáři´ihned mému majiteli donesli postroj a příslušné informace, jak se o mě starat a že jsem "Postarší dáma bígla bicolor, která je i přes svůj věk velmi čilá…" on dlaní ukázal gesto, něco ve stylu "STOP" a pak řekl : "Já jí znám…"

Když jsme přišli domů, dal mi pelíšek. Zvesela jsem si na něm ustlala a pustila se do misky plné masa. Pak jsem za ním přišla a lehla si na jeho nohu. Drbal mě za ušima, věděl že to miluji. Blaženě jsem si vzdychla. Opět vím, co je to "Miska plná masa". Vím, co je to "Pelíšek", co je "stálý domov" a znám i obě tyto slova : "Můj majitel" jedno mi ale chybí stále a pořád : Smečka!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama