... Profily postav naleznete ZDE

... Vysvětlivky k příběhu píši do tohoto článku.

... Příběhy PzM najdete i na sociální síti Wattpad.



__________________________________________________________________________________________________________________________

Vánoční speciál o zdobení stromečku

30. prosince 2010 v 13:49 | Rita
Je po Vánocích, ale i tak to sem dávám =) Hledali jsme nový domov, teď mám chvíli času, než mě štěňata zase budou volat, tak je to tady :


PzM : Vánoční speciál


Otočila jsem se na jedné tlapce. Za keřem se mihnul pár lidských noh. Rozhrnul keř. "Ták tady jsi!" vykřikl ten člověk a pomalu se ke mně přibližoval. Začala jsem couvat, i když bych po něm nejraději vystartovala. Měla jsem chuť něco zabít… "Neboj se… Nikdo už ti neublíží…" šeptal. Obcházel mě v kruzích a stále se přibližoval. "Díky, letos taky ne… Mám smečku!" rozběhla jsem se pryč. Po několika metrech jsem zastavila. "Ach ne, dohání mě!" Vběhla jsem na mýtinku, kde celá smečka odpočívala. "Pomozte mi! Už zase mě honí!" vykřikla jsem. Když se s vrčením zvedla Maja, začal pomalu couvat. Pak zvedl vodítko nad hlavu a zaječel : "Teď mi to možná nevyšlo, Rito, ale příště už budeš moje!!!" a s těmito slovy se dal na útěk. "Zase si tě chtěl osvojit?" ptal se Black a já zběsile kývala hlavou. "Jako každé Vánoce…"

Rozhlédla jsem se po mýtince. Dopadaly na ní sněhové vločky a mýtinka se křišťálově leskla. "Ani zde nemůžeme zůstat?" zeptala jsem se otráveně. "Ne, Rito. Ani zde. Musíme najít pořádné sídlo…" zavrčela Maja. Sklonila jsem hlavu. "Tak… to je mi líto.." Black se otočil a zavrtěl ocáskem. "Ale můžeme si ozdobit stromeček!".

Vplížili jsme se do města, které od nás bylo asi 500 metrů. Všude hrály Vánoční koledy, lidé zpívali u obrovského stromečku a někteří přenášeli dárky do domečků. Děti pobíhaly po náměstí a vesele se koulovali. "Jo… tohle je krása.." zasnila se Maja. Všichni jsme se na ni zvídavě podívali. "Vánoční cukroví. Na Vánoce se peče cukroví a když jste domácí pes, dostanete alespoň kousek! Nenajde se tak šikovná panička, aby jí ani kousek cukroví neupadl na zem…" Maja šťastně vzdychla a Black pokračoval. "Vůně… Ještě lepší než vůně fenek. Vůně roztavené čokolády, vůně čerstvého jehličí, vůně vanilky… a vůně balícího papíru." Pokračovala jsem. "A dárky… Lidé si navzájem dávají dárky a pejskové vždycky taky něco dostanou! Třeba oblečení, nebo pelíšek, hračku, nebo pamlsky…" všichni jsme omámeně vzdychli a pozorovali, jak se na nebi objevují první hvězdy… "Neblbněte!" ozvalo se za námi. Otočili jsme se. Stála tam štěňata a Tara naštvaně vrčela : "Chcete se stát domácími mazlíčky? Ale s těmi celý život bojujeme!" Uznali jsme za pravdu a opatrně se vplížili do řeznictví. Když jsme čumákem otvírali dveře, zarazila jsem se. "Co se děje?" zeptal se Black. "Víš… já nemůžu… je štědrý den a já vím, že stromeček, který má ozdoby z hovězího a řetěz z párků vypadá lákavě, ale… je štědrý večer! Lidi si mají dávat dárky a ne krást!" Maja se zarazila, ale pak znovu zavrtěla ocáskem. "Vždyť my nebudeme krást! Oni nám ty buřty dají!" Vešli jsme do řeznictví. Jistě víte, co se stalo. Hodili po nás botou a vyhodili. Když jsem ale vešla znovu a nasadila prosebný výraz, plátek hovězího masa mi dal. Vyštěkla jsem a vesele se rozběhla ke smečce. "Máme jen jeden!" vykřikla jsem nakvašeně a všichni pejsci jen smutně vzdychli. Rozhodli jsme se tedy, že se pomalu vrátíme na náš palouček. Opatrně jsem vyskočila na jeden okenní parapet a zahleděla se dovnitř. Děti vesele rozbalovaly dárky.


Přišli jsme na mýtinku a já zklamaně obtočila ocásek kolem tlapek. Moje smečka ale začala výskat radostí. Stromeček byl ozdobený. Zahleděla jsem se do dálky. Dospělá osoba odcházela se dvěma dětmi, které křičely : "A mami? Myslíš, že budou mít zvířátka z toho stromečku radost?" Pohlédla jsem na stromeček. Na některé větvi visely buřty, na jiných ovoce a na jiných zelenina. Pustila jsem se do okusování buřtu. Vesele jsem si povzdechla. "Ano… Tak tohle jsou ty nejlepší Vánoce, které jsem zatím prožila…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám "Pejsci z Mazlova"?

Ano, moc
Ano
Trochu
Moc ne
Ne
Vůbec

Komentáře

1 Lyra Lyra | Web | 30. prosince 2010 v 13:54 | Reagovat

Píšeš moc hezky. Takovým zajímavým stylem, že mě to i chytne do děje:-)

2 news-in-blog news-in-blog | Web | 30. prosince 2010 v 13:57 | Reagovat

To se ti povedlo :))

3 Lyra Lyra | Web | 30. prosince 2010 v 13:58 | Reagovat

To jsme dvě. Ale já miluju víc ty knihy. Jsou prostě božské!:-)) A pokud se ti líbil, tam na blogu mám hodně informací o Hlavní hrdince (tedy spíše o té herečce:D)

4 GG GG | Web | 30. prosince 2010 v 13:59 | Reagovat

Krásny blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama