... Profily postav naleznete ZDE

... Vysvětlivky k příběhu píši do tohoto článku.

... Příběhy PzM najdete i na sociální síti Wattpad.



__________________________________________________________________________________________________________________________

PzM II - pravda o ZV

6. července 2011 v 14:09 | Lajka |  2. Část
Zklamaně jsem zakňučela a pohlédla na mrtvou matku. Pak jsem zvedla hlavu, poslední slza stekla do prachu lesní cesty. Mé oči se odvrátily na šedé tělo, které stále svíralo v zubech mou mrtvou matku a koutky mu cukaly v hrdelním vrčení. Pak pustil fenu na zem. Postavil se na ni a zavyl. Sevřelo se mi srdce. Matka mi kolikrát zpívala před spaním vítěznou psí hymnu. Tohle bylo jiné. Pes měnil výšky i tóny a dokonce se i zajíkal. Melodie byla podivná, ale chytala za srdce. Když dovyl, seskočil a vyplivl poslední zbytky chlupů. Zavrčel a obrátil se ke smečce. "Která z vás je ta LAJKA?" zeptal se uctivě. Udělala jsem krůček z davu a on se poklonil. "Je mi velkou ctí, že vás poznávám…" zašeptal a poté zvedl hlavu. Rozhlédl se a potichu zašeptal : "Chci k vám ke smečce." Nechápavě jsem na něj pohlédla. "A kdo jsi?" Pes vzdychl a dalse do vyprávění.

Pamatuji si, že jsem se narodil jako poslední. Také pamatuji, že dva z mých 3 sourozenců nepřežili. Dělal jsem pokroky, první jsem chodil a první jsem se rozhlížel po světě. Bohužel, byl jsem i první, kterého si starší pár odvedl domů. Myslím, že jsem nebyl ošklivé štěně. Byl jsem celý šedý, jen uši, hruď i břicho, tlapky, čumák, špičku ocásku a masku jsem měl bílé. Na špičičkách uší byla srdíčka, která mi však později zmizela. Své majitele jsem měl moc rád.. Nebyli nejmladší, ale byli strašně hodní. Každý den mě venčili, učili povely a krůček po krůčku mi dovolovali i zakazovali co je potřeba. Když mi byly asi 3 měsíce, fence sousedů se narodila štěňata. Když začala běhat po dvorku, padla mi do oka roztomilá fenka bígla. Byla dokonalá a já věděl, že ona má ráda mě. Krůček po krůčku, den po dni jsme se spřátelovali. Ona dostala jméno Jessy. Já se jmenoval … Tramp. Když jí byly 3 měsíce, došlo mi, že ona u páníčků zůstane ještě se svým bráškou i maminkou. Byl jsem z toho moc šťastný a když naši majitelé vyšli v jejích 3 měsících ven i s námi, zamířili jsme k parku. Byl krásný letní večer. Seděli jsme vedle sebe na lavičce a třešňové květy padaly ze stromu. Otočil jsem se na ni a ona se otočila na mě. Naše čumáčky se pomalu přibližovaly… "BLESK a PRÁSK!" Ozvalo se v dálce. Začínala bouřka. Jessy zblbla. Seskočila z lavičky, lítala po parku, dělala kotouly a pak upadla na čumáček. Ironicky jsem přihlížel. Bylo mi tehdy 6 měsíců…

Když na Jessy jednou přišlo to, co trápí fenky jejího věku a na mě tzv. "puberta", dovede si jistě představit, co se mezi námi stalo. A u přátelské psí tlamičky to nezůstalo…" "Co se stalo?" přerušila jsem Trampa, který se jen zasmál. "Neboj, jednou se to dozvíš…" řekl záhadným tónem a pokračoval. Po dvou měsících měla Jessy už veliké bříško. Panička ji odnesla do parku a opatrně posadila na naši lavičku. Jessy nebyla ve své náladě. Seskočila z lavičky a kývla na mě, abych šel za ní. Šli jsme na louku za parkem a Jessy na mě pohlédla. "Trampe. Trampe, já tě mám tak ráda…" zašeptala a pohlédla mi do očí. Její jantarové oči byly takové krásné, plné pravdy. Opět jsem ji dal psí pusu, ale ona byla stála taková nesvá. "Trampe, tenhle večer nevidím dobře…" zašeptala. Když jsem se zeptal, co se jí stalo, řekla : "Jsem moc mladá a čekám 2 štěňata. Veterinář by to mohl zachránit, ale já už to nezvládnu. Trampe… Musíš se postarat o naše štěňata…" svalila se v křeči a já k ní přiskočil. Počkej, tím chceš říct…?" V křeči sebou škubla a zašeptala "Umírám Trampe. Tvou povinností je postarat se o štěňata!" Zavrtěl jsem hlavou. "Odvedu tě za majitelkou! Pomohu ti!" zašeptal jsem. Jessy už ale porodila 1. štěně. Kupodivu - bylo čistě bílé. Poté porodila druhé štěně. Černé štěně se zrzavýma ušima, sedlem, ocáskem, levou přední a pravou zadní tlapkou a … Srdcovou maskou. Když jsem si přehodil Jessy přes hřbet, ochabla.
"Umřela ti partnerka? Hrozné!" vykřikla jsem. "Byla to má chyba… Byla moc mladá.." V tu chvíli Maja Trampa přerušila. "Počkej!" ten pes… "Black je tvůj syn…" Tramp zvídavě zvedl hlavu. "Vy znáte Blacka?!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama