... Profily postav naleznete ZDE

... Vysvětlivky k příběhu píši do tohoto článku.

... Příběhy PzM najdete i na sociální síti Wattpad.



__________________________________________________________________________________________________________________________

Říjen 2011

PzM II - Léčení, smutek, smrt...

26. října 2011 v 19:20 | Lajka |  2. Část
V tu chvíli se Ben připlížil až k Betty. Ta si olízla břicho a pak olízla Bena mezi ušima. Argo se rozhlédl, vzdychl si a posadil se vedle mě. "Je to špatné. V naší smečce jsme už jen já, ty, Pajda, Aida, Sára, Tara, Míša, Rusty, Buddy a Maja..." Vzdychla jsem si.
"Ale, Argo....!"
"Smečka potřebuje vyléčit. Ben má těžká zranění, stejně tak i Sára! Psí zub a měsíček lékařský by jim udělaly dobře!"
"Ale, Argo! Nemůžeš mě vyslat do cizí země! Já to nepoznám!"
"Lajko, jsem si jistý, že bys Psí zub našla. Ale my pošleme.... Maju!"
"To nemůžeš, Argo! Maju potřebuji!"
"Jsi již skutečná léčitelka, Lajko. Jdi to Maje oznámit."
Stáhla jsem ocas mezi nohy a pomalu kráčela k Maje. Všechno jsem ji vysvětlila. Všechno. Maja se ohlédla a vyrazila.

Dlouho jsme čekali. Argo stále hleděl do dálky, téměř se nehnul. "Psí zub roste nedaleko. Něco se muselo stát.." prohlásil Argo a vyslal mě. Okamžitě jsem chytila Majinu stopu. Běžela jsem po ní a pak jsem spatřila Maju. Ležela v kaluži vlastní krve, v tlamě psí zub a měsíček. Zadní tlapky měla dozadu ohlé v podivném úhlu. V učích měla bolest. Předníma nahama se zapřela a zvedla hruď. Zadní část těla zůstala na zemi. "Lajko... Oni tu střílí! Vem ty byliny a uteč všechny vyléčít!" Převzala jsem byliny. "Majo, já tě tu nenechám!" Maja se na mě smutně podívala. Každou chvíli vystřelí znovu. Jsi moc mladá... UTEČ!" V tu chvíli někdo vystřelil. Maja vykvikla, kulka zasáhla přední tlapku, ta se maje podlomila a ona upadla na tlamičku na zem. "UTEČ!" vykřikla a já se rozběhla ke smečce.

PzM II - Válka?

25. října 2011 v 18:40 | Lajka |  2. Část
Smečka hledá domov... Potkala ale domácí psy a schyluje se k bitvě. Vůdce domácích psů Collin, vržedný a krvežíznivý si dělá chutě na roční velitelku Pejsků z Mazlova Lajku...

Znechuceně zavrčel a přišel až ke mně. "Ale, ale ale... Tady se někdo bojí..." Zavrčel a odhalil bílé tesáky. Vyštěkla jsem. "Co to má být?" Zeptal se Collin. "Tohle je nějaký štěkot?!" Ostatní psi se začali podivně chechtat. Tramp začal cukat vousky. "Dotkneš se jí a udělám z tebe 5 tak velkých jako je ona!" zavrčel. Collin se usmál, polézavě se otřel Trampovi o bok. "Ale Trampíčku... To bys mi neudělal! Všichni víme, jak jsi srdečný a velkorysý, jak jsi hodný dědeček... Buď trochu jako já" Tramp zavrčel. "Kdybych byl jako ty, nechal bych si před očima roztrhat vlastního syna a ani bych si toho nevšiml. A hlavně bych ale neměl odvahu vrčet na dvakrát větší psy..." Collin se zasmál. "Já vím, že chceš bojovat, dědečku, ale uklidni se. Nejdřív sleduj, jak roztrhám tvou vnučku..." Tramp přešlápl z nohy na nohu a skočil po Collinovi. Collin ho hryzl do tlapky a ta se Trampovi podlomila. "Znám různé chvaty!" Zasmál se Collin ve chvíli, kdy se snažil Tramp posadit. V tu chvíli jsem odběhla za keř. Ben za mnou poslal i Betty. Pak se postavil proti Collinovi. "Přizabil jsi člena naší smečky. MInule jsi málem zabil i mě a teď chceš zabít mou smečku? To teda ani náhodou." Zavrčel Ben a pak se podíval Collinovi do očí. "Pokud chceš zabít někoho z mé smečky, musíš se nejdřív dostat... přeze mě...." Collin se vrhl na Bena, který hbitě uskočil. Pověsil se mu na krk a držel se pevně. Collin trhl hlavou a Benovi křuplo v krku. Vykvikl a sesunul se k zemi. "Ty *****! Zařval Black a vrhl se na Collina. "Mě nikdo nezabije!" Křičel Collin, který boj bral jako největší zábavu. Black se na něj vrhl, ale Collin ucukl a pak se zahryzl Blackovi do čumáku. Pak ho hryzl do přední nohy, sekl tlapkou a Black vyjekl natolik, že všichni psi nechali znuděného přecházení a hleděli na Collina. Blackovi se pomalu zavíraly oči. Pak Collin hryzl. Black už nevikvikl. Ležel nehnutě v loužičce krve vytékající z čumáku, tlapky, temene hlavy a ocásku. Collin zvedl čumák od krve. "Kdo si to chce se mnou rozdat?" Marek vyběhl, jenže Collin ho mrknutím chytil za zátylek. Okamžitě prokousl kůži a černý kožíšek začala máčet krev. Marek se snažil marně vytrhnout. "Bráško!" Vykřikla Sára, do které vjela zlost. I Trampovi došlo, že Collin zabil Blacka. Sára se vrhla Collinovi na tlapku, Tramp na hlavu. Sekl tlapkou a udělal Collinovi jizvu přes oko. Collin nevykvikl. Jen zanadával. Sára ho stále držela za tlapku, takže Collin sebou třískl o zem. Sára i Tramp dokonali své dílo. Collin jen natáhl tlapku dopředu a zasípal : "Já se pomstím!" A pak mu klesla hlava a Collin najednou ležel před námi a byl mrtvý. Tramp se rozhlédl a pak sebou praštil. "Překonal jsem všechnu bolest, abych toho ****** zabil...." Zabručel Tramp a pak mu klesla hlava. Právě zemřel další člen naší smečky... Sára přiběhla k Markovi. Ten jen vykašlal krev a něco zasípal. Pak řekl : "Mám statečnou sestru. Děkuji, Sáro..." a olízl sestřičku mezi ušima. Ben pomalu vstal a odešel za Betty a Blacka odtáhla Maja. Trampa odtáhl Argo. Postupně začala všechny léčit. A víte, proč jsme se stáhli? Najednou se rozlétly dvéře a majitelé psů začali všechny své psy volat. Majitel Coliina přinesl mrtvého pejska domů a odnesl si i Marka. "Marek! My n a něj zcela zapomněli!" Všichni jsme se otočili na brečící Sáru. Všichni jsme věděli, jak moc je na svém bráškovi závislá. Sára se ani nehla. Maja se na mě otočila a pokývala hlavou. Máme o tři členy smečky míň...

PzM II - cesta lesem

11. října 2011 v 19:58 | Lajka |  2. Část
"Tak jdem smečko..." Zavrčela jsem a rozhlédla jsem se. Smečka se okamžitě postavila, ochotna kamkoliv jít. "Myslím... Že bychom měli jít jinam. Tady je to hrozné, nezvládneme to tu, je to tu špinavé... A malé". Black se na mě podíval a pokýval hlavou. Pajda se rozeběhl a strhl mě k zemi. "Pajdo, dej pokoj..." zavrčela jsem na psa, který po mě skočil.
A tak jsme vyrazili. Putovali jsme chvíli, snad den, když jsme přišli k jedné mýtině. Páchlo to tu krví, na zemi byly chuchvalce chlupů. Maja se rozhlédla. "Zde zemřeli tví sourozenci" zašeptala. "Ritě se narodilo 7 štěňat, ale 6 bylo mrtvých. Jen ty jsi přežila." Posadila jsem se před hrobeček. "Jak vypadali?" zeptala jsem se. "Byli ti podobní..." zašeptala Sára a podívala se na Marka, který se k ní přitulil. A najednou se Ben naježil a zavrčel. Psi začali přeskakovat plot. "Ale, ale, ale..." zasmála se Border kolie krutým, zlým smíchem. Psi nás postupně začali obkličovat. "Ehm... Lajko?" zabručel Black a přitiskl se mi k zádům. Kolie přišla až ke mně. "Ale, ale, ale... Máme nového vůdce co?" psi se zasmáli hnusným smíchem. "Já vím. Tvou matku zabil Sandy." Zavrčela jsem. "Ne. Já jsem zabil její matku." Prohlásil Tramp a přišel až k bocce. Byl mnohem větší. "Jsem Collin. Myslím, že vy mě všichni znáte... Až na tebe, květinko... ale tebe vyřídím jako první..." zavrčel se a otočil se na mě.

Legenda o hrdinném veliteli Árčím

11. října 2011 v 14:48 | Black |  Pověsti, Legendy Pejsků z Mazlova
Pohodlně se usaď Lajko. Dnes ti budu vyprávět příběh o hrdinném Árčím, který zachránil rod Pejsků z Mazlova. Sice poté znovu vymřel a zachránili jme jej my, ale jeho hrdinnost a odvaha stojí za zmínku.

Není tomu tak dávno, snad deset let, co po území světa pobíhali PzM, ale jiní než jsme my. V čele stál hrdý Australský Ovčák hnědé barvy, dvouletý, sebejistý a všemi uznávaný Árčí. Ve smečce nebyl až na něj jedinný čistokrevný pes. Árčí se narodil na jedné farmě, ale utekl a přidal se k divokým PzM. Ti ho přijali, a protože jejich velitelka zemřela v bitvě a neměla žádného potomka, smečka chtěla, aby se vůdcem stal on. Později zjistili, že nechybovali. Árčí vedl smečku dokonale, bral ohled na starší feny, matky a štěňata. Nikdy nechtěl, aby jejich smečka putovala rychlým tempem. Jednou se Árčí dopustil největší chyby ve svém životě - před deseti lety brali PzM pravidla jako svůj smysl života. Árčímu se povedlo porušit pravidlo, že žádný velitel se nesmí zamilovat do vlka, nebo domácího psa. Domácí psi zmerčili Árčího u nejkrásnější čubičky border kolie ve vesnici a požadovali bitvu. Árčí chtěl zachránit celou smečku, ale nechtěl ustoupit. Bitvy byly jeho smysl života, jeho život. Všichni domácí přeskočili ploty. Smečka se přiblížila, ale Árčí zavrčel něco v tom smyslu, ať počká. "Nemůžeme si dovolit žádné ztráty!" vykřikl. A vrhl se na rotvailera s vyceněnými zuby. Během několika hodin zabil 3 psy. Smečka stále hleděla a nedovolila se pohnout. Jedno štěně vidělo v Árčím svůj vzor a rozběhlo se za ním. Matka nestihla za ním vyběhnout. Obrovský pitbul sevřel čelisti a rozdrtil štěněti nožku. Árčí se naštval a na pitbula zaútočil. Pitbul ho ošklivě potrhal, ale Arčí ho dokázal zabít. Pak vzal do tlamy štěně, odnesl ho jeho matce a vrátil se do boje. A pak se stala hrozivá věc. Na Árčího zaútočila border kolie, ta, kterou tolik miloval. Rvala z něj srst, ale Árčí si nedovolil krásnou fenku kousnout. Pak ji ale hryzl do nohy a skácel se k zemi. Snažil se postavit, ale na zadní nohy se postavit nemohl. Dosunul se ke své smečce a zašeptal, kdo se stane vůdcem po něm. Poté ostatní psi utekli, jen poslední vlkodav ho za nohu stáhl do bitvy. Árčí sykl bolestí a hrdě se psem bojoval. Vlkodav mu úplně roztrhl ucho a udělal mu dlouhou jizvu drápem přes celá záda. Árčí ho okamžitě zabil. Pak zvedl bradu od krve, hrdě zvedl hlavu a svalil se k zemi. Bylo po něm, okamžitě byl mrtvý. Smečku dojalo, jak za ně Árčí položil život. A hádej, Lajko, kdo se stal novým vůdcem? Bylo to to štěně. Vyrostlo ve statného psa, a přestože mělo jizvu přes oko a chyběla mu zadní noha, jeho hrdost a odvaha zůstala...

Podívám se na spící fenku. "Doufám, že nás nezatáhneš do takovéhle bryndy. To bych tě totiž neposlechl a běžel ti pomoci..." řekl jsem s úsměvem a stulil se k Lajce do klubíčka.