... Profily postav naleznete ZDE

... Vysvětlivky k příběhu píši do tohoto článku.

... Příběhy PzM najdete i na sociální síti Wattpad.



__________________________________________________________________________________________________________________________

Leden 2015

Kapitola 5 - Smrtící Stín

29. ledna 2015 v 15:30 | Lajka

Kapitola 5

V jeskyni společně s Izugari strávila smečka celý měsíc. Štěňata povyrostla, z Tary a Tess se staly nádherné mladé fenečky. Tara, silná a poměrně robustní čubička byla celá hnědá, měla však bílou špičku ocásku, tlapky a obočí. Byla přesná kopie tatínka Arga. Maličká Tess byla zbarvená spíše jako Rita, po svém otci však zdědila dlouhou srst. I Max se poměrně uzdravil. Tělo ho sice stále trošku bolelo, ale rány už byly zahojené.
Izugari se protáhla a podívala se na Blacka. Zvedl hlavu, zavrtěl ocáskem, vstal a oba vyrazili z jeskyně. Vrátili se brzy. Oba byli zabahnění a mokří, smáli se a Black radostně položil před smečku uloveného mladého zajíce a štiku. Když opět vycházel z jeskyně, strnul. Potok právě přeskakoval obrovský bílý vlk. "Tak veliké zvíře jsem ještě neviděl…" Zašeptal vystrašeně Black a zaběhl hlouběji do jeskyně, aby si ho vlk nevšiml. Izugari vyběhla ven, okamžitě věděla, jaký vlk k jeskyni míří. "Ahoj otče, co tady děláš? Vždy jsi býval na druhé straně lesa…" štěkla a s až neuvěřitelně falešnou radostí se otřela o bok velkého zvířete. Vlk se oklepal a temným hlasem zamručel… "Netvrdím, že máme málo potravy… Je období hub a lidé se stahují v lesy… Jsou jich desítky, ba i stovky… To mladičké dětské masíčko… Včera jsem se Zlatou hvězdou povečeřel… Jsi celá po ní, také odmítala lidské maso…" Izugari znechuceně zavrčela. Vlk pokračoval. "Ale k důvodu, proč jsem tady. Chci rozšířit své území. Pokud bude mé území větší než je teď a zahrnu do něj všechny oblasti kraje, budu nejmocnějším vlkem… Má smečka bude nejsilnější na světě… Pamatuj, dcero, JÁ JSEM ALPHA!" Zamířil k jeskyni a Izugari se rozeběhla za ním. "Ne, otče. Toto je moje území… Víš, že jsem ti už několikrát říkala, že bych se mohla odtrhnout od smečky a založit si vlastní? Nu, jsem tady… Toto je mé území, vlku, zde chci žít…" Bílý vlk se napřímil ještě víc. "CO JSI TO ŘEKLA?!" zahřímal hrubě. "Toto území bude moje území. Chci tuto mýtinu připojit ke svému lesu… A pokud nechceš být dále členem naší smečky, připojím tuto mýtinu ke svému území jediným možným způsobem… Připrav se na smrt, maličká… Za tvá ostrá slova si tě vychutnám více, než to dítě, které na mně pokřikovalo, že jsem krásný pejsek… Já nejsem roztomilé štěňátko, Izugari, já jsem Alpha, já jsem KRVAVÝ STÍN!" Izugari se přikrčila a vycenila zuby. "Dost bylo tvé tyranie, vlku! Zemřu s radostí při ochraně svého území, hrdě, oddělena od smečky, která mi za můj krátký život nepřinesla nic jiného, než smutek a zmar!" Krvavý stín se zasmál a vyrazil.
Black soucitně vykvikl přesně ve chvíli, kdy se Krvavý stín zahryzl do Izugari. Do vzduchu vytryskl proud krve. Black se otočil na smečku. "Nemůžeme je takhle nechat…" Rita zklamaně zavrtěla hlavou. "Musíme tady zůstat, Blacku…Ten vlk nás zabije… Je to monstrum, nedokáže myslet na nic jiného než na krev…" Přitulila se bojácně k Maxovi a zavrtěla ocáskem. Black na ni chladně pohlédl, přivřel oči, otočil se a rozeběhl se k bílému vlkovi.

Kapitola 4 - Malá bílá kráska

22. ledna 2015 v 15:15 | Lajka |  2. vydání první série
Prolog k Pejskům z Mazlova zde
1. Kapitola Pejsků z Mazlova zde
2. Kapitola Pejsků z Mazlova zde
3. Kapitola Pejsků z Mazlova zde

Kapitola 4

"Rychle pojďte za mnou!" Bílá vlčice se rozběhla lesem, Black ji okamžitě následoval. Jen ostatní členové smečky si nebyli jisti výjevem, který právě spatřili a zůstali stát jako přikovaní… Vlčice se zastavila a otočila. "Vy jste neslyšeli?! Pokud se o vás Krvavý dozví, rozerve vás na stovky částic a naservíruje vás slepým štěňatům! Mě můžete věřit. Pokud chcete přežít, musíte mě následovat." Rita si vzdychla a pomalými kroky se sunula za Blackem a vlčicí. Věděla, že rod Pejsků z Mazlova vede s vlky od pradávna nekonečné kruté bitvy. Pokud zde zůstanou - podle všeho zemřou. Pokud budou následovat bílou vlčici - pravděpodobně zemřou také. Maja se Sandym prosvištěli okolo Rity, doběhli až k Blackovi s vlčicí a sledovali ji. Po chvíli vstal i nedůvěřivý Max a pomalými kroky se sunul k vlčici. Rita ho podpírala, až společně došli k paloučku za lesem. Stáli před uzoučkým potůčkem, za kterým se rozpínala mýtinka a na ní rozložená obrovská jeskyně. Pejsci přeskočili potok, všichni, až na Maxe s Ritou, kteří si v slabém proudu vody smočili tlapky. Když se všichni usadili, požádala vlčice každého, ať sdělí svůj životní příběh. Za tu necelou hodinku, co pejsci vlčici znali, už prakticky nečekali, že by byla schopna jim ublížit. Svůj příběh a jméno tedy sdělil každý ze psů. "Já…" Zamumlala vlčice a pohlédla na Blacka, který urychleně otřel z tlamy vytékající slinu. "… Já jsem Izugari! Už od mých raných let mě otec Krvavý stín, vůdce smečky, obrovský Alpha vlk, učil nenávisti k ostatním psovitým šelmám - ostatně, jako každé štěně ze smečky. Nevím čím to, zkrátka jsem asi jiná, než moji sourozenci, docílil můj otec spíše toho, že jsem začala nenávidět jeho. On miluje jakoukoliv příležitost, kdy může cokoliv a kohokoliv roztrhat na kusy, kolikrát už dokonce zabil i člověka… Jeho touha zabíjet už není instinktivní záležitost, je to syndrom… Ten vlk, smečko, nezabíjí pro jídlo, ale pro zábavu. Miluje vyděšený ryk kořisti, miluje poslední smrtelný záškub kořisti a miluje, když zaboří čumák do horkého těla kořisti a vyrve z něj vyhasínající srdce. Takto zničenou oběť obvykle, na důkaz své velikosti pomočí a odkráčí s hrdě vztyčenou hlavou zabít další nebohé zvíře, nebo člověka. Poslední dobou však překročil veškeré meze. Začal ve smečce vyvražďovat i štěňata. Je to beznadějné. Kdyby vás našel na svém území… Ach… Tak krutý by k vám byl… Zabil by vás bez milosti do posledního… Zde v jeskyni jste snad alespoň chvíli v bezpečí. Otec má obrovské území a zatím nemá potřebu jej rozšiřovat. Veliký les mu prozatím stačí." Vlčice si lehla a vzdychla. "Tak moc bych si přála mít normální rodinu…" Black se jen usmál, lehl si a položil jí hlavu na záda. "Stačí říct, krásko…" Zašeptal vlídně. "…Stačí říct."

Kapitola 3 - Sametové nebezpečí

15. ledna 2015 v 15:00 | Lajka |  2. vydání první série
Prolog k Pejskům z Mazlova zde
1. Kapitola Pejsků z Mazlova zde
2. Kapitola Pejsků z Mazlova zde

Kapitola 3

Druhý den vypadal Max skutečně lépe. Dokonce se postavil na vlastní nohy a ťapkal po okolí. "Víte, chtěl bych se na něco zeptat…" Zašeptal směrem k Ritě, "Vadilo by vám, kdybych…" Rita kývla dřív, než pes stihl dokončit větu. "Samozřejmě, Maxi. Vítej ve smečce pejsků z Mazlova! A tak pokračovali dále. Temným lesem, kupředu, vypadal, že nikdy neskončí až po několika dlouhých hodinách chůze, kdy Max už bolestí a únavou padal při každém kroku k zemi, se smečka zastavila. Všimli si paprsků slunce prosvítajících mezi stromy. A pak, jako zlý sen, uslyšela smečka zavytí. Pak druhé, třetí a nakonec čtvrté. Vytí se nestále přibližovalo, až najednou, z křoví za nimi, vyskočila vlčice. Smykem se zastavila, otočila a překvapeně hleděla na smečku, asi se stejným překvapením, jako smečka hleděla na ni. Black zvedl hlavu s otevřenou tlamou. Byla opravdu nádherná. Sněhově bílá kráska se sametovou srstí, která ve větru svůdně povlávala. Rita s Maxem se na sebe přitiskli, stejně jako Sandy s Majou. Taru s Tess si Rita tlapkou přisunula blíže k tělu. "Je konec…" Zašeptal vyděšeně Max se slzami v očích. Jen Black, s přivřenýma očima nadšeně nasával vůni vlčice. Jako ve zpomaleném filmu se, pomalu, tlapka za tlapkou, sunul až k ní. A ona jen stála, jako přimražená je pozorovala. A pak stál přímo proti ní, tak blízko, že jak později smečce líčil, dokonale cítil pach králíka, kterého sežrala předtím, než je objevila. Stáli naproti sobě, čumáky jen několik centimetrů od sebe. A pak, jakoby to nebyla vlčice, ale obyčejná čubka, které vídal každou noc ve svých snech, pronesl Black se zvednutým obočím, velmi, ale velmi tiše… "Pokud nás ty, nebo tvá smečka nezabijete, provedu tvé tlapky cestou snů. Cestou, která zažije jen ta, která je jí hodna. Ta pravá fenka. Ta, kterou pes pozná jen jednou za život…" Jeho smrtelně vážný a zasněný pohled vlčici rozesmál. Opětovala Blackovi pohled do očí a znovu se od srdce zasmála…


.... Tento obrázek nejvíce vystihuje událost v příběhu. Jedinná odlišnost je, že "Black" nemá na obrázku srdcovou masku - jinak je mé představě Blacka velmi podobný...

Krvavý Stín

13. ledna 2015 v 16:31 | Lajka |  Profily postav
Krvavý stín se narodil jako jediný své matce. Matka ho velmi rozmazlovala a Krvavý si myslel, že si může dovolit všechno. Rostl a sílil, a když opouštěl smečku své matky, byl téměř dvojnásobně veliký, než průměrný vlk. Několik měsíců žil samotářským životem. Poté narazil na nádhernou zlatou vlčici, do které se zamiloval a měli spolu 3 štěňata. Jedno z nich se však nedožilo dospělosti. Čím více Krvavý stárl, tím více zjišťoval, že nejlepší "maso" z jedince je srdce. Zabíjel zvířata jen kvůli svému prožitku - aby z nich vyrval srdce. Později začal zabíjet i lidi a jeho smečka se velmi rozrostla. A tak přešel k nejhoršímu. Nejslabší štěňata z vrhu zabíjel. A tak jeho smečku opustila jeho dcera, kterou již nebyvilo žít pod jeho tvrdou tlapou.
Krvavý je obrovský silný vlk plný nenávisti a vzteku. Podle členů smečky nemá srdce...

Izugari

11. ledna 2015 v 16:28 | Lajka |  Profily postav
Izugari je mladá krásná vlčice, kterou už přestala bavit situace ve smečce, ve které žila. Utekla ze smečky rozhodnuta najít nový život a místo k založení smečky. Zamilovala se do Blacka, člena Pejsků z Mazlova, ale ví, že její otec přijde, aby se jí pomstil...

Kapitola 2 - Nový člen smečky

8. ledna 2015 v 16:00 | Lajka |  2. vydání první série
Prolog k Pejskům z Mazlova zde
1. Kapitola Pejsků z Mazlova zde

Kapitola 2

Prolezli polem a prosvištěli kolem posledního kukuřičného klasu. Black se znechuceně oklepal. "Doufám, Rito, že příště nalezneš místo k odpočinku, které se nebude hemžit zeleninou…" Náhle však zvedl hlavu. Uvědomil si, že kukuřičné pole vede až k malému městečku. "U svatýho Broka, alespoň, že je noc…" zaštěkal Sandy. Moc lidí naštěstí venku nebylo, okolo lampy se motal opilec a v křoví postával záhadný mladík. "Nikdo ani neštěkne," zavrčela skrz zuby Rita. "Tohle město je malé. Dřív, než se měsíc posune o pár délek ocasu, budeme v blízkém lese!" Položila na zem slaboučkou Tess a lehce pootevřela tlamu, aby nasála pach lesa. "Tudy!" štěkla a klusem vyrazila napříč městem. Proběhli okolo plotu, za nímž se ozval štěkot. Black se zastavil, nasál fenku. Pak se ale opět rozeběhl za utíkající smečkou. Les už stál před nimi. Vysoké, černé stromy vyvolávaly nejistotu a cesta mezi nimi vypadala, jakoby po ní ještě nikdo nešel…
Nedlouho zdivočelá smečka kráčela temným lesem, když před sebou uviděli smutný výjev. Velký černý pes ležel na zemi, škubal se bolestí a krev barvící jeho srst pod ním tvořila louži. Tělo měl ošklivě zohavené mnoha ranami. Na mnoho místech měl stále krvácející rány od tesáků a drápů, někde měl strhlou srst a ucha měl uhryznutou snad polovinu. "Vlci…" zachraptěl v křeči. "… Svatý Broku, pomož mi od bolesti…" Rita položila štěně na zem a přistoupila blíže. "Ty jsi z vesnice, že?" zeptala se vlídně a zavrtěla ocasem. Pes se na ni otočil. Až teď si Rita uvědomila, že zkrvavený pes je Rotwailer. Mladý, dobře stavěný, osvalený a robustní rotwailer. Zmateně ucouvla a sedla si. Ze psa však nedokázala spustit oči. "Ano, jsem z této vesnice…" kývl. "… A mému majiteli už léta chodil na slepice vlk. Nedokázal ho přechytračit, musel si pořídit psa z útulku…To jsem byl já. Následoval jsem vlka až do lesa, sem, kde mě zranila jeho smečka. Měli byste les opustit. Jeho smečka je obrovská. Zabije vás…. Ach, Broku, jak rád bych se vrátil do útulku…" Rita si lehla a připlazila se ke psu. "Potřebuješ pomoc, příteli… Divocí by sice neměli pomáhat domácím, ale ty nejsi jeden z nich… Nejsi domácí Punťa… Jsi statný pes, který je schopen obětovat se pro páníčkovy slepice!" Black si znechuceně odplivl. "Propsa svatýho, Rito, ty jsi vůdkyně… U všech pravidel, to ti nic neříká zákon? To se rozhodneš jen tak nalepit na úplně cizího čokla?" Rita zavrtěla ocasem. "Musíme mu pomoct, Blacku… Podívej, vypadá opravdu strašně…"
Pejsci si ani nevšimli, že Maja zmizela. Teď už ale utíkala zpět, v tlamě pavučinky, jehličí, kostival a snítek měsíčku lékařského. Všechny bylinky rozžvýkala a přikládala psovi na rány. Sykl bolestí. Poté mu Maja přiložila na rány i pavučinku, měla podobnou funkci jako lidská náplast. Ochránila rány před nečistotami. "Děkuji vám za pomoc, přátelé…" Zašeptal pes. "Jsem Max. A nyní… Pokračujte na konec lesa, pokud nechcete zemřít."
"Ne" Zašeptala Rita. "My tady zůstaneme. S tebou. Alespoň do zítřka. Chci vidět tvé zlepšení"

Tess

7. ledna 2015 v 13:20 | Lajka |  Profily postav
Tess se narodila se svoji sestrou matce Ritě a otci Argovi. Její o hodinu starší sestra se jmenuje Tara.
Tess je slabší a mírnější povahy, než její sestra, víve projevuje svoje city a miluje staré pověsti pejsků z Mazlova. Je jí trochu líto, že nikdy nepotkala svěho otce, ale je ráda, že jejím náhradním otcem může být Black.
Zamiluje se do domácího psa Bena, ale jejich láska netrvá věčně, protože Tess zjistí, jak moc jsou domácí krutí a nelítostní.

Tess je tichá a klidná fenka, která je velmi oddaná svojí smečce.

Tara

7. ledna 2015 v 13:20 | Lajka |  Profily postav
Tara pochází z vrhu dvou štěňat. Její sestra je Tess. Matkou je Rita a Argo.
Tara je silnější a drsnější, dokonce o něco větší, než její sestra. Narodila se asi o hodinu dřív.
Ve smečce je (po dobu, co vede smečku Rita) tichá. V boji je nelítostná a většinu soupeřů přepere. Když se narodí Lajka (jeden z posledních dílů první série), trochu na ni žárlí.

Nedokázala jsem najít správný obrázek který by vystihoval Taru, tak jsem si ho musela nakreslit sama (já vím, že je to strašný). Možná se jí snad pobobá obrázek, který je níže. Tara v mých představách je hnědo-zlatá s bílými tlapkami a obočím.


Kdyby měl tento pejsek bílé tlapičky a obočí a měl trošku delší srst, byla by to celá Tara :D (Já vím, je to dost veliký rozdíl :D)

Black

6. ledna 2015 v 20:00 | Lajka |  Profily postav
Black se narodil svému otci, šedému kříženci (podle Blackova názoru kříženec 14 plemen) a matce, křížence bígla a russel teriéra společně se svojí celobílou sestrou. Jeho matka zemřela krátce po jeho narození na vyčerpání z porodu a toulavý pes, otec, se o Blacka a jeho sestru Punťu musel postarat sám. Přibližně po půl roce však Blacka a Punťu odchytili lidé z útulku. Otec Blacka neměl odvahu postavit se lidem a skryl se do křoví, aby zůstal toulavým psem. Blackovi se podařilo najít domov, ze kterého však utekl a stal se toulavým psem. Se svojí sestrou, ke které měl poměrně silný vztah se již nesetkal, se svým otcem již také ne.
Velmi ochotně přijal nabídku Rity připojit se ke smečce Pejsků z Mazlova.

Black je velmi odvážný pes, extrémní milovník, což také dokazuje jeho maska ve tvaru srdce. Od chvíle, co se připojil ke smečce miluje bezmezně Ritu, která však dlouho o jeho lásce netuší. Mnohem slabší je pak láska k vlčici Izugari, ale jak už to v životě bývá - nic netrvá věčně (zvláště láska mezi divokými psy a vlky)...

Spoiler (vyzrazuje část děje): Nakonec štěstí jeho lásce přeje a stane se otcem posledního vrhu Rity, ve kterém se skrývá nová vůdkyně smečky, Lajka. Black umírá stářím a ve spánku ve druhé sérii, jen chvíli poté, co se setká se svoji sestrou, kterou léta neviděl.

Sandy

5. ledna 2015 v 21:19 | Lajka |  Profily postav
Sandy je mladé, sotva odrostlé štěně zlatého labradora. Narodil se společně se dvěma sourozenci, ale ani jeho v životě nepotkalo štěstí. Majitelé jeho matky všechna štěňata naházeli do látkového pytle a hodili do řeky. Nebýt absolutně dokonalého čichu Maji, utopil by se. Moc času do smrti mu už nezbývalo, když Maja roztrhla z vody vytáhnutý pytel, zjistila, že dva jeho sourozenci jsou již mrtví. Sandy byl velice vysílený, ale přežil. S Majou si vytvořil velice silné, téměř mateřské pouto.

Sandy je milující a extrémně vděčný pes. Na svoji smečku si zvykl a život v ní by za nic neměnil. Nemá rád lidi, kvůli děsivému zážitku, který jako malý prožil.

Spoiler: Sandy umírá po závěrečné bitvě první série, po kruté bitvě Mazlovských a Domácích.

Krátká informace

5. ledna 2015 v 16:58 | Lajka |  Informace o blogu
Ahoj, bohužel nemám v nadcházející době moc času, a tak jsem až do února přednastavila články (každý čtvrtek 1 díl příběhu), do tohoto čtvrtka každý den jedna postava. Profily nových postav se budou přidávat průběžně, když se postava v příběhu objeví (Ale co si tak vzpomínám, kromě 2 postav do konce měsíce by se nové postavy zatím už objevit neměly :)

Občas se tu ukážu, odpovím na případný komentář, poupravím chybku v textu, pokud ji uvidím, ale pro jistotu přednastavuji až do února, ať máte co číst! :)

P.S. - možná jste si všimli, že včera jsem přidala postavu Maxe - byla to malá chybička, řekněme spoiler :D ... Neuvědomila jsem si, že díl, kde se Max objeví vyjde až tento čtvrtek... A už se mi to nechtělo mazat a přenastavovat (Jsem tak líná).

Děkuji ta nové čtenáře a návštěvníky, jsem ráda, že se zatím líbí. A přeji příjemné počteníčko ;)

Max

4. ledna 2015 v 21:12 | Lajka |  Profily postav
Překrásný osvalený černý rotweiler sám neví, z kolika štěňat pochází. Chvíli žil u lidí, avšak ti ho museli kvůli alergii, která se v rodině objevila, dát do útulku. Na útulek si nestěžuje, naopak, velmi si ho chválí díky častým procházkám a každodennímu krmení. Po roce v útulku jej adoptuje starý farmář, kterému mizí z farmy zvěř. Max chvíli hrdě plní úděl hlídacího psa, po jednom nájezdu vlka, kdy šelmu následuje až do lesa je však smečkou vlků těžce zraněn. Nebýt zásahu smečky z Mazlova (a specielně Maji), zemřel by.
Black Maxe nenávidí a nebojí se dát mu to najevo, díky čemuž začne Blacka nenávidět i Max - dokonce mezi nimi dojde ke krátké potyčce, aby si oba vyjasnili svoji pozici ve smečce.

Max je hrdý pes, který někdy zapomíná, že je v divoké smečce. Chvílemi se chová trošku rozmazleně a občas vzpomíná na chvíle, kdy byl u lidí nebo v útulku.

Spoiler (vyzrazuje děj): Max se zamiluje do Rity a zdá se, že jsou ideálním vůdčím párem (kdyby ovšem smečka Pejsků z Mazlova fungovala jako smečka vlků). Rita dokonce Maxovi porodí jeden vrh štěňat, který čítá tři nové členy. Dvě fenky jsou ale darovány lidem, aby nejslabší Buck přežil. Max umírá v lese po zásahu z lidské zbraně.


Maja

3. ledna 2015 v 21:03 | Lajka |  Profily postav
Maja je zlatá Německá doga. Narodila se jako jediná a okamžitě se dostala do nesprávných rukou. Dlouhých 6 let ji majitel týral, kopal a tloukl. Řetěz se jí podařilo překousat až s pomocí toulavého psa Blacka a přítelkyně, sousedky Rity, kteří jí oznámili, že s nimi bude tvořit smečku.
Maja je tichá a moudrá fena. Má nekonfliktní povahu, ale má-li bojovat, rve se odvážně. Za dlouhá léta na řetězu se naučila léčit své rány a tak smečce pomáhá přežívat po bojích, léčit je a hojit jejich rány. Ve druhé sérii zaučuje velitelku Lajku, aby po Majině smrti ve smečce zůstala nějaká léčitelka.

Spoiler - vyzrazuje část příběhu - (Označením textu lze zobrazit): Po určité době putování zastihne smečku ve druhé sérii zákeřná nemoc a Maja se vydává hleda jedinou možnou rostlinku, která dokáže nemoc vyléčit. Po několikadením putování se jí podaří rostlinku nalézt, je ale těžce postřelena. Lék smečce hrdinně donese a odevzdá, okamžitě poté ale umírá.


Vysvětlení pojmů v příběhu

3. ledna 2015 v 10:11 | Lajka |  Informace o pejscích z Mazlova

Duhový most

Nejlépe to snad vysvětlí pověst:

Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most. Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké, odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete.
Autor neznámý


Větrní chrti

Větrní chrti velmi souvisejí s Duhovým mostem. Dle pověstí Pejsků z Mazlova pomáhají mrtvým psům najít cestu do ráje, za Duhový most. Pravděpodobně jsou plemene Saluki, což ovšem nikdo s přesností neví. Mají rychlost a jemnost větru a žádný pes z nich ještě nespatřil více, než zadní tlapky a ocásek.

Kdybyste v příběhu objevili pojem, o kterém nevíte, co znamená, napište mi to do komentářů. Ráda vysvětlím v tomto článku!


Prolog k Pejskům z Mazlova zde
1. Kapitola Pejsků z Mazlova zde
2. Kapitola Pejsků z Mazlova zde

Rita

2. ledna 2015 v 20:55 | Lajka |  Profily postav
Rita je bicolorní bíglice netypické barvy. Pochází ze tří sourozenců a díky své abnormální masce o ní byl velký zájem. Dostala se k člověku, kde se setkala se zrzavým psem, křížencem ovčáka a zlatého retrívra, Argem. Prožili spolu štěněcí léta a stali se nejlepšími přáteli, vlastně více, než přáteli. Když byly Ritě necelé 3 roky, zdál se jí podivný sen. Z hvězd sestoupil československý ovčák Brok až k ní a řekl jí: "Společně s těmito psy budeš tvořit smečku. Smečku Pejsků z Mazlova". Rita nebrala svůj sen příliš vážně, ale o týden později se u psa Arga objevily problémy. Zprvu to byly žaludeční problémy, které psa minimálně 3x za život potkají. Ale o 3 dnyy později Argo příšerně zeslábl a už se nedokázal postavit na vlastní tlapky. Když jeho majitel odvážel jeho nehybné tělo na veterinu, zavrtěl ocáskem a štěkl na Ritu, že na ni bude vzpomínat za Duhovým mostem... Jeho člověk se již s Argem nevrátil. A tak, chvíli poté, utekla Rita od svého majitele, aby začala život divokého psa - Pejska z Mazlova.

Rita je na svoji velikost poměrně odvážná. Je divoká, jako každý bígl, avšak je spravedlivá a hluboce milující nejen svá štěňata, ale celou smečku, o kterou se pečlivě a dokonale stará.
Do smečky přináší tři vrhy ště%nátek - hned na začátku dvě fenky, Taru a Tess, později Britu, Besi a Bucka. Jejím posledním vrhem, se kterým přináší do smečky nové členy, je vrh štěňat po závěrečné bitvě s domácími. (Spoiler): V té době se Ritě narodí sedm štěňat, jediné z nich však přežije. Nově narozená fenka, která dostane jméno Lajka, se stane vůdkní smečky Pejsků z Mazlova ve druhé sérii. Spoiler: Rita umírá na začátku druhé sérii, poté, co se setká se záhadným voříškem zvaným Tramp. Při potyčce s ním je zakousnuta.

...Lidi já se fakt omlouvám, ale kreslit moc neumím... Bohužel, nejde na internetu najít fotka psa, který by měl barvu jako Rita :(
(Pozn. - Upravováno 23.12.2015 - nalezen a upraven kreslený obrázek znázorňující Ritu):

Kapitola 1

1. ledna 2015 v 9:00 | Lajka |  2. vydání první série

Kapitola 1

Prašnou polní cestou projelo auto. Pak druhé. A vzápětí třetí. Prach z cesty se zvedl a chvíli putoval krajinou, až se dostal k blízké louce, kde přespávali divocí psi, zdivočelí vyhnanci, či zarytí útěkáři, tvořící znovu obnovenou smečku. Původní psi, jejich prapředci se dochovali jen v bájích a mýtech, které se se psy táhnou již dlouhá desetiletí, po mnoho generací. Smečku nazvanou Pejsci z Mazlova. Každá psovitá šelma, ať už zdivočelý tulák či domácí mazlíček, vlk, nebo prašivá liška věděla, že tato smečka utekla od svých majitelů, aby nalezla poklidné místo. Pak ji ale vyvraždili lidé. A hvězdy seslaly veliteli poselství.
Hnědobílá bicolorní bíglice Rita si kýchla. Rozespale se protáhla a pohlédla na své bříško. Věděla, že již brzy porodí štěňata. Jejich otcem je domácí pes Argo, její nejlepší přítel, statný kříženec vlčáka a retrívra. Objevily se u něj zdravotní problémy a majitel se rozhodl jej zbavit. Odvezl jej pryč v autě, odvezl jej, aby zemřel u veterináře…. Nechal Arga překročit hranici Duhového mostu, místa, kde se jednoho dne sejdou všechna zvířata, po své smrti. Místa, kde nikdy není nedostatek jídla, kde vás žádný člověk nenakopne nebo neodchytí. Místa, kde se staří stanou mladými a nemocní zdravými. Místa, kde je vše. Ztracená rodina. Potrava. Přátelé. Teplá sluneční zář. Nekonečné lesy. Potůčky. Patníky. Gauče. Pískací hračky…
Chvíli poté, co se Argo s Ritou naposledy rozloučili, zdál se Ritě zvláštní sen. Viděla v něm smečku složenou z několika psů, jednoho z nich vídala toulat se po ulicích města, další fenku znala Rita odmalička. Dozvěděla se, že nově založená smečka budou Pejsci z Mazlova a že Rita se stane jejich velitelkou. A tak utekla od svého držitele. Už neměla důvod, proč u něj zůstávat. Na cestě z města potkala Blacka. Byl to nádherný, dobře osvalený černý pes se zlatou srdcovou maskou, tlapkami, ocáskem a ušima a měl jiskru v oku. Jeho srdcová maska přímo vystihovala jeho povahu. Black byl velký milovník. Byl toulavým psem, který se měl stát součástí její smečky. A také bez váhání její nabídku přijal. Dalším přírustkem smečky se stala Maja. Moudrá, postarší fena dogy, jež nepoznala v životě nic jiného než hlad, bídu, pěst a tvrdý úder klackem, které trpělivě a bolestivě snášela. Až s pomocí Rity, která se s Majou dříve znala, se jí podařilo člověku utéct. Pravda, řetěz byl za dlouhých 6 let už ve velmi špatném stavu, s pomocí Blacka a Rity se ho již povedlo překousat úplně. Stala se tak druhým členem smečky, kterého ve svém snu poznala.
Posledním členem smečky bylo maličké štěně labradora. Nebýt Majina stále dobrého sluchu, asi by se utopilo. Procházejíce kolem rybníka, tichá Maja beze slova skočila do vody a vytáhla látkový pytel. Položila jej na břeh a roztrhala. Uvnitř byla tři štěňata - dvě však byla již mrtvá. Utonula ve vodě, a kdyby nebylo zásahu moudré Maji, zemřelo by i to poslední. Kašlalo vodu a dávilo se, nakonec však vyděšeně pohlédlo vzůru. Tyčily se nad ním tváře 3 psů. "Vítej ve smečce, maličký…" Zašeptala Maja. Počínaje tím okamžikem, Maja se Sandym, jak štěňátko bylo pojmenováno, si vytvořili silné, láskyplné pouto a Maja byla Sandymu náhradní matkou…
A tito 4 pejsci nyní odpočívali na maličkém políčku s kukuřicí. Věděli, že zde zůstat nemůžou, lidé by je našli při sklizni. Byl konec léta, světlá srpnová noc. Měsíc ozařoval pole a jakoby z vrcholu samotné noční oblohy, zkraje souhvězdí Velkého psa, sledoval smečku sám Argo.
Rita zavyla bolestí a škubla sebou. Black se okamžitě probudil a připlazil se k ní. Ritě byly tři roky, štěňátka se jí však měla narodit poprvé. Věděla, že ji čeká dlouhý proces, na jehož konci bude mít smečka o několik malých členů víc…
Ještě tu noc, asi o 5 hodin později se už u Ritiných struků choulily dvě maličké fenečky. Ta menší… Ta se bude jmenovat Tess… Odsouhlasila smečka. "A ta o hodinu starší… Ta silnější… To bude Tara!" štěkla radostně Rita.
A tak začal příběh života a smrti, příběh dlouhé cesty bez konce. Příběh o odvaze, lásce, statečnosti a zbabělosti. Příběh Pejsků z Mazlova.