... Profily postav naleznete ZDE

... Vysvětlivky k příběhu píši do tohoto článku.

... Příběhy PzM najdete i na sociální síti Wattpad.



__________________________________________________________________________________________________________________________

Kapitola 4 - Malá bílá kráska

22. ledna 2015 v 15:15 | Lajka |  2. vydání první série
Prolog k Pejskům z Mazlova zde
1. Kapitola Pejsků z Mazlova zde
2. Kapitola Pejsků z Mazlova zde
3. Kapitola Pejsků z Mazlova zde

Kapitola 4

"Rychle pojďte za mnou!" Bílá vlčice se rozběhla lesem, Black ji okamžitě následoval. Jen ostatní členové smečky si nebyli jisti výjevem, který právě spatřili a zůstali stát jako přikovaní… Vlčice se zastavila a otočila. "Vy jste neslyšeli?! Pokud se o vás Krvavý dozví, rozerve vás na stovky částic a naservíruje vás slepým štěňatům! Mě můžete věřit. Pokud chcete přežít, musíte mě následovat." Rita si vzdychla a pomalými kroky se sunula za Blackem a vlčicí. Věděla, že rod Pejsků z Mazlova vede s vlky od pradávna nekonečné kruté bitvy. Pokud zde zůstanou - podle všeho zemřou. Pokud budou následovat bílou vlčici - pravděpodobně zemřou také. Maja se Sandym prosvištěli okolo Rity, doběhli až k Blackovi s vlčicí a sledovali ji. Po chvíli vstal i nedůvěřivý Max a pomalými kroky se sunul k vlčici. Rita ho podpírala, až společně došli k paloučku za lesem. Stáli před uzoučkým potůčkem, za kterým se rozpínala mýtinka a na ní rozložená obrovská jeskyně. Pejsci přeskočili potok, všichni, až na Maxe s Ritou, kteří si v slabém proudu vody smočili tlapky. Když se všichni usadili, požádala vlčice každého, ať sdělí svůj životní příběh. Za tu necelou hodinku, co pejsci vlčici znali, už prakticky nečekali, že by byla schopna jim ublížit. Svůj příběh a jméno tedy sdělil každý ze psů. "Já…" Zamumlala vlčice a pohlédla na Blacka, který urychleně otřel z tlamy vytékající slinu. "… Já jsem Izugari! Už od mých raných let mě otec Krvavý stín, vůdce smečky, obrovský Alpha vlk, učil nenávisti k ostatním psovitým šelmám - ostatně, jako každé štěně ze smečky. Nevím čím to, zkrátka jsem asi jiná, než moji sourozenci, docílil můj otec spíše toho, že jsem začala nenávidět jeho. On miluje jakoukoliv příležitost, kdy může cokoliv a kohokoliv roztrhat na kusy, kolikrát už dokonce zabil i člověka… Jeho touha zabíjet už není instinktivní záležitost, je to syndrom… Ten vlk, smečko, nezabíjí pro jídlo, ale pro zábavu. Miluje vyděšený ryk kořisti, miluje poslední smrtelný záškub kořisti a miluje, když zaboří čumák do horkého těla kořisti a vyrve z něj vyhasínající srdce. Takto zničenou oběť obvykle, na důkaz své velikosti pomočí a odkráčí s hrdě vztyčenou hlavou zabít další nebohé zvíře, nebo člověka. Poslední dobou však překročil veškeré meze. Začal ve smečce vyvražďovat i štěňata. Je to beznadějné. Kdyby vás našel na svém území… Ach… Tak krutý by k vám byl… Zabil by vás bez milosti do posledního… Zde v jeskyni jste snad alespoň chvíli v bezpečí. Otec má obrovské území a zatím nemá potřebu jej rozšiřovat. Veliký les mu prozatím stačí." Vlčice si lehla a vzdychla. "Tak moc bych si přála mít normální rodinu…" Black se jen usmál, lehl si a položil jí hlavu na záda. "Stačí říct, krásko…" Zašeptal vlídně. "…Stačí říct."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Stříbrnka Stříbrnka | 23. ledna 2015 v 15:04 | Reagovat

Hezký pokračování"),těšim se už na další.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama