Kapitola I
Rita mrkla na Lajku. Roční fenka vyletěla ze svého úkrytu, neslyšně přiběhla až k odpočívajícímu králíčkovi. Její heboučké tlapičky se odrazily od země, vyskočila… Při dopadu zlomila zvířeti krk, nestihlo téměř nic postřehnout. Lajka chytla mládě do tlamy a nesla svojí matce. Mýtinou proletěl černý stín, vrazil jí hlavou do boku. Lajka překvapeně pustila kořist, když ji Šmouha převalil na zem. Bleskurychle se otočila, Šmouha ji však přátelsky hryzl do břicha. Lajka se pokusila vyhnout, vlk ji chytil za ucho a odmítal pustit. "Au, au, pusť mě, Šmouho, ty kříženče!" Odrostlé vlče rozhořčeně pustilo ucho své kamarádky a svezlo zadek k zemi. "Bylo to připravený…" Zabručel a kývl na Ritu, která vyběhla zpoza kmene povaleného stromu. "Musíš se naučit bojovat, Lajko. Divoký pes potřebuje umění bojovat v životě víc, než… Než domácí pes svůj obojek!" Lajka zavrčela. "To nestačí, že umím číst myšlenky lidí a že mám šestý smysl?" Rita jí olízla po hlavě. "Tvé schopnosti jsou nám v poslední době velkou pomocí. Od chvíle, co se lidé pokouší na naší mýtině stavit ty… ty…." "…Paneláky," zamumlala Lajka a Rita pokračovala. "Od chvíle, co se tu lidé snaží stavět paneláky, se náš styl života hodně změnil a je jen otázkou času, než nás lidé z mýtiny vyženou úplně. Už tak můžeme být rádi, že na nás nezavolali odchytovou službu… Budeš velmi dobrý pomocník pro naši smečku, protože poznáš, až bude čas. Pak nás prosím kontaktuj a společně, jako smečka opustíme mýtinu. A já tě naučím bojovat a připravím tě na velitelské povinnosti, které každý velitel musí znát.
Asi o týden později Lajka smečku upozorňovala. Lidé nastoupili do hlučných strojů a začali zpracovávat část mýtiny, kde Pejsci z Mazlova přebývali celý rok. "Musíme tuto mýtinu opustit" špitla Rita. Tara s Tess jí vyběhly za patami, Lajka jen bez hlasu stála a sledovala lidské počínání. Ač uměla číst jejich myšlenky a rozuměla každému jejich slovu, nechápala jejich počínání. Proč lidé ničí jejich přirozené prostředí? Proč lidé ničí jejich domov? Proč se lidé snaží zničit místo, kde mohli Pejsci z Mazlova dožít? Z přemýšlení ji vyrušil Šmouha. Rozeběhl se a skočil jí na záda, povalil ji a žertovně se jí zahryzl do tlapky. Lajka zavrčela a chytla vlka pod krkem. Šmouha sklopil uši a pustil její tlapku. Překvapeně zavrčel. Black proběhl kolem Lajky, letmo se přitulil k jejímu krku a přihopsal až ke své družce, Ritě. Maja zvedla hlavu a začenichala. "Je dobře, že se stěhujeme…" Zamručela zvučně. "V okolí už není dostatek Měsíčku lékařského. Doufám, že na místě, kam se dostaneme, bude velké množství."
A tak vyrazili. Proběhli okolo nově postavených panelových domů, otřeli se o několik odpočívajících dělníku. Když téměř opouštěli nově vznikající čtvrť, zachytila Rita ostrý pach nepřítele. "Něco cítím…" Zavrčela a Black s Tarou s ní souhlasili. "Pach neznámého psa, který nám bude chtít ublížit. Bude lépe, když ho zničíme dřív, než zničí on nás…" A pak ho spatřili. Šedý pes s bílými tlapkami ležel na zemi, udržoval si bezpečný odstup od jednoho z dělníků a nechal se od něj krmit. Dělník vždy odlomil kus svého tlustého sendiče a hodil jej přímo do tlamy šedivého psa. Když však natáhl ke psu ruku, zavrčel, ucouvl a hleděl na něj, zda se nehodlá ještě více přiblížit. Pes spatřil smečku, stáhl uši k hlavě a rozeběhl se k ní. "Kdo jste a co tady děláte?!" Zavrčel překvapeně a vztekle zároveň. "Přebývali jsme tu asi rok!" Štěkla Rita. "Bylo to naše území, ale sebrali nám ho lidé. Opusť tuto mýtinu, uhni nám z cesty a nic se nestane…" Šedivý pes se oklepal. Nechtěl fence, která byla o polovinu menší než on ustupovat. "Neslyšel jsi?" Zaštěkal Black, až sebou pes škubl. A než se stihl jakkoliv pohnout, Rita po něm vystartovala. "Matko, nech ho!" Vyštěkla Lajka, to už ale k šedivému přibíhal i Black. Šedivý překvapením vyštěkl, bylo to na něj až moc násilí. Nechtěl se poprat. Když se mu však Rita zakousla pod krkem, škubl sebou a třískl s fenkou o zem. Bíglice vykvikla bolestí, stále jej však držela. Black se přidal a svým již známým chvatem hryzl šedivého do nohy. Šedý cukl s tlapkou a vytrhl se z Blackových čelistí. Urychleně se otočil a scvakl Blackovi zuby před čumákem. Rita se pustila a narazila psovi hlavou do boku. Pes vyjekl bolestí a otočil hlavou. Dřív, než Lajka stihla zaštěkat, aby předešla tragédii, ozvalo se velmi ošklivé křupnutí a tělo Rity se bezvládně svezlo k zemi…