... Profily postav naleznete ZDE

... Vysvětlivky k příběhu píši do tohoto článku.

... Příběhy PzM najdete i na sociální síti Wattpad.



__________________________________________________________________________________________________________________________

Kapitola 5

21. září 2017 v 10:00 | Lajka |  4. série
"Tak my jdeme, Jacku! Buď tady hodný a hlídej!" zavolal vesele Knírač. Myšilov radostně štěkl a třikrát se zatočil dokolečka. "Buď tu hodný, my musíme do práce. Za chvilku jsme doma." Venkovní branka se zabouchla a Myšilov se rozeběhl ke své misce na terase. Uchopil do zubů kus masa a uháněl s ním k rohu zahrady. "Dali mi maso jako doplněk ke granulím!" Zamumlal hrdě, když spustil kotletu mezi své dva sourozence. "Granule?" Zavrčel nechápavě Matkotrapič. "Ty hnědé kuličky," poučil ho Myšilov.
"Myšilove!" vypískl Nervydrásal, když zvedl hlavičku od jídla, "bráško, co to máš na krku?" Myšilov hrdě zvedl hlavu a ukázal modrý obojek s bílým vyšitým nápisem Jack. "Obojek," zavrněl hrdě. "O-co?" Zavrčel Matkotrapič. "Obojek," zopakoval mírně vytočeně Myšilov. "A k čemu ti je? Že tě tlačí v kožíšku? Řeže do kůže? Ničí ti srst!" zakňučel Nervydrásal a oklepal se. "Nee," zasmál se Myšilov, "to znamená, že jim patřím." Oba bráškové naklonili hlavičku na stranu. "Patříš… KOMU?" Zavrčel Matkotrapič. "Jim. Knírači a Zlatovlasé. Jsem teď jejich pes. A říkají mi Jack."
Oba bráškové si vyměnili překvapený pohled a Nervydrásal couvl. "Co je s tebou, bráško? Změnil ses. Proč máš nové jméno? Ty jsi Myšilov. Náš bráška. Jméno Jack by tě mělo urážet. Ohavné lidské jméno." Myšilov zavrtěl ocasem. "Jsem na něj hrdý. Právě naopak, nesnáším jméno Myšilov. Je urážlivé. Stejně jako vaše jména. Matka nás nenáviděla a nechtěla nás ukázat dvounohým jen proto, že by se bála, že by nás měli radši, než ji!" Nervydrásal zalapal po dechu a Matkotrapič hluboce zavrčel. "Jak jen můžeš…" pomalu se přibližoval ke svému bráškovi, který ho však zastavil jednoznačným argumentem: "A proč se tedy jmenuješ Matkotrapič? Tedy ten, kdo trápí Matku?" Bratr se zastavil a překvapeně posadil. "A Nervydrásal? Víš vůbec, co to znamená? Měla tě plné zuby, nenáviděla tě, LEZL JSI JÍ NA NERVY! A co teprv Roztrhbřich!"
Nervydrásal přiložil uši k hlavě a stáhl ocásek podél těla. "Nemluv zle o našem bratříčkovi, když umřel. Nezaslouží si to. Byl moc hodný. Milý. Přátelský…" Jack zavrčel: "A měl absolutně příšerné jméno." "Myšilove," pískl Nervydrásal. Jack jen vztekle mrskl ocasem. "Jsem Jack. Neříkej mi tím jménem. Nemůžu ho již vystát. Lovit myši mě nebaví. Teď mám granule, kotlety a žvýkací kosti!" Otočil se k sourozencům zády a mířil přímo k misce s jídlem.
"A kde jsou ty tvé řeči, že dokud budeš s námi, jsme v bezpečí? A nebo to, že bychom neměli každému hned věřit? Ty sis dvounohé zamiloval za necelý týden!" Ozval se Matkotrapič. Jack zavrčel a otočil se na svého drzého bratra. "Knírač a Zlatovlasá mě krmí. Vybírají mi blechy z kožichu. Určují, kde budu spát a když mám zlý sen, můžu se k nim přitulit. Oni jsou má smečka. A vám je už deset týdnů. Dokážete se o sebe postarat sami." Nervydrásal sklonil hlavu a zakňučel. "Mohli bychom být smečka všichni společně…" Jack odhalil bělostné štěňátkovské zuby a poposkočil blíž k sourozenci. "Kdyby dvounozí chtěli tři psy, pořídili by si je! Dokud nebudete tolerovat moji věrnost k lidem, nechci o vás slyšet." Opět se otočil a zamířil na terasu, kde sežral zbytek misky, lehl si na záda a odhalil břicho prvním lednovým slunečním paprskům.
"Stává se z něj to, co bylo z naší matky," zavrčel znechuceně Matkotrapič, "rozmazlený, sobecký jedináček, který se bojí, že bude jeho místo ohroženo jiným psem."
Klíče zarachotily v zámku a Matkotrapič s Nervydrásalem zmizli v noře. Na zahradu vešli dvounozí a Jack se líně protáhl. Když si jich všiml, vyběhl jim šťastně naproti. Dvounozí ho ošahávali a dokonce zdvihali ze země, pak si ale černovlasý kníratý muž všiml prázdné misky. "Tys to snědl všechno? Nepomohl ti s tím náhodou někdo?"
Nervadrásal významně pohlédl na Matkotrapiče: "Teď nás objeví. Stane se z nás velká smečka a nikdy nebudeme trpět hlady!" Jack ale zatáhl muže za nohavici a proběhl mu kolem nohou k nízkému křoví na opačné straně od nory štěňat. Muž okamžitě pochopil jeho počínání a následoval ho. Jack usedl před ledabyle rozhrabanou část zeminy, z níž vykukovala ještě špička ocásku zemřelého sourozence. Jack k ní zoufale přičichl a zavyl. A muž mu rozuměl. V tu chvíli došlo k naprostému porozumění mezi těmi dvěma naprosto odlišnými druhy - člověkem a psem.
"Tví bratříčci umřeli?" Zeptal se muž smutně se slzami na krajíčku. Jack jen zakňučel, převalil se na záda a odhalil dvounohému bříško.
Nervydrásal popotáhl a pohlédl na svého o dost většího brášku. "On… on nás pohřbil…" kvikl tiše s pohledem upřeným na místo, kde před týdnem pohřbili nebohého Roztrhbřicha. Matkotrapič jen zavrčel: "Netušil jsem, že je toho schopen. Nechť mu tímto začne válka!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama